Imunita ocelí SK

2. 8. 2023

Velmi podobně, jako lidská imunita. Míra naší obranyschopnosti proti vnějším vlivům (viry, bakterie) je dána schopností těla tyto hrozby odrážet za pomocí protilátek nebo buněčné imunity. Austenitická ocel má k dispozici namísto protilátek legující prvky, v první řadě chrom. Ten na povrchu austenitické oceli vytváří velmi slabou vrstvu oxidů a tím brání vzniku koroze. Korozní odolnost zvyšují i další prvky, nikl a molybden. Tak jako naše imunita není nekonečná a liší se na základě věku, vytvořených protilátek, fyzického nebo psychického stavu, austenitická ocel má své druhy. Každý druh oceli má své typické složení materiálu, a to definuje inertnost povrchu vůči vzniku různých typů koroze.

Procesem moření a pasivace tuto pomyslnou imunitu oceli rehabilitujeme po předchozím oslabení například při zpracování materiálu (svařování, ohýbání, broušení apod.) a vybudujeme u mořeného povrchu nejvyšší míru inertnosti vůči korozi, kterou u daného složení materiálu lze vytvořit.

I přes to všechno lze tento stav, tuto obranyschopnost materiálu velmi rychle nabourat a dovolit vnějším vlivům korozi instantně nastartovat. Ptáte se jak?

Na fotografiích níže můžete najít typický příklad narušení obranné pasivní vrstvy pomocí nešetrného broušení běžným kartáčem z uhlíkové oceli nebo jiným nevhodným materiálem. Pokud je expozice negativních vnějších vlivů silnější než ochranná vrstva nerezové oceli, dojde vždy dříve nebo později ke vzniku koroze. Je proto velice důležité i po moření a pasivaci zajistit správné skladování, zacházení s materiálem a v případě poškození pasivní vrstvy opětovné chemické ošetření povrchu, které znovu vybuduje maximální možnou imunitu mořeného povrchu.

Přijde vám srovnání antikorozních vlastností ocelí s lidskou imunitou vhodné?

Víte, čím vším lze obranyschopnost nerezové oceli narušit?

Podělte se o své zkušenosti.